Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty je vědeckým pracovištěm Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se studiem důležitých děl evropské křesťanské kultury s cílem zpřístupnit je české veřejnosti a připravit edice dosud nevydaných latinských rukopisů spjatých s českými zeměmi. Centrum je koncipováno jako interdisciplinární tým sdružující klasické a středolatinské filology, filosofy, teology a historiky vědy.

Centrum vzniklo 1. 7. 2000 v rámci programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy "výzkumná centra", v letech 2005-2011 pokračovalo v činnosti jako výzkumný záměr CMTF UP, od roku 2012 je jeho hlavní badatelskou náplní podíl na projektu Historie a interpretace Bible, zatímco badatelská skupina pracující s renesančními texty pod vedením doc. Tomáše Nejeschleby, Ph.D., založila při FF UP vlastní Centrum pro práci s renesančními texty. V letech 2000-2004 byla hlavní řešitelkou projektu prof. Lenka Karfíková, Dr. theol., v letech 2005-2011 projekt řídil prof. PhDr. Pavel Floss, od roku 2012 činnost Centra vede doc. Vít Hušek.

Adresa pro korespondenci: Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty CMTF UP Univerzitní 22 CZ – 771 11 Olomouc tel.: 585 637 400 e-mail: centrum [@] cmtf.upol.cz

Najdete nás na 3. podlaží budovy Kateřinská 17, u tramvajové zastávky Tržnice. Veškerou korespondenci nadále posílejte na Univerzitní. Knihovna centra je otevřena pro prezenční studium, případnou návštěvu konzultujte předem emailem nebo telefonicky.

2022-2024: Chápání tělesnosti v alexandrijském křesťanství

Projekt Biblická exegeze Klementa Alexandrijského jako zdroj jeho pojetí tělesnosti (GAČR č. 22-20873S, hlavní řešitelka dr. V. Černušková) se zabývá nejvýznamnějšími představiteli alexandrijského křesťanství, Klementem a Órigenem, se zaměřením na interpretaci těch biblických pasáží, které mají konstitutivní roli pro Klementovo pojetí tělesnosti. Cílem projektu je prozkoumat Klementovo pojetí tělesnosti zejm. v protologii, soteriologii, sakramentologii, eklesiologii a eschatologii a analyzovat dědictví, kterým je Klementovo pojetí tělesnosti ovlivněno (zvl. inspiraci valentinovskou gnózí a Klementovými nejmenovanými učiteli) a jeho případný vliv v těchto otázkách na jeho nejdůležitějšího žáka, Origena.

Cílem projektu je přispět k hlubšímu porozumění alexandrijské tradice, prozkoumat Klementovo pojetí tělesnosti a jeho zdroje, zdůraznit roli biblické exegeze v Klementově pojetí tělesnosti a prozkoumat možný Klementův vliv na Origenovo pojetí tělesnosti.

2021-2023: Monastická rétorika v Apologii Bernarda z Clairvaux

Projekt Monastická rétorika v Apologii Bernarda z Clairvaux a evropská monastická tradice 12. století (GAČR č. 21-11494S, hlavní řešitelka doc. I. Adámková) má za cíl analyzovat traktát Bernarda z Clairvaux Apologia především z hlediska narační strategie textu a užitých rétorických prostředků. V předchozím bádání byl text Apologie podroben analýzám převážně se zřetelem k parciálním tématům. V rámci tohoto projektu bude nabídnuta komplexní analýza Apologie z hlediska její rétorické výstavby. Dále budou studovány monastické interakce, a to jak mezi starým, tak novým mništsvím, dále také pokračující diskuze v monastickém táboře po zveřejnění Bernardovy Apologie ve 12. století.

2019-2021: Předávání a interpretace Bible v Alexandrii

Projekt Biblická exegeze v méně známých spisech Klementa Alexandrijského (GAČR č. 18-09922S, hlavní řešitelka doc. J. Plátová) se zaměřuje na méně známé spisy Klementa Alexandrijského, které se dochovaly jednak jako text připojený v kodexu Laurentianus V 3 za sedmou knihou Stromat (tzv. „meta-Stromatic material“), dále jako zlomky u nejrůznějších autorů nebo v katénách, a rovněž text homilie Quis dives salvetur?. Tyto útržkovitě dochované materiály, doložené zpravidla v jediném opisu, se zaměřují na Písmo a obsahují odkazy na nekanonické a neorthodoxní tradice (proto se někdy označují jako „the other Clement of Alexandria“).

Cílem projektu je porovnat tradiční obraz Klementa s obrazem, který získáváme četbou těchto jeho méně známých, resp. nedokončených nebo zlomkovitě dochovaných děl, identifikovat zlomky dochované v katénách pod Klementovým jménem, a zpřístupnit doposud nepřeložené méně známé Klementovy texty českému čtenáři.

Projekt Kult a politika v „proto-izajášovské“ tradici. Divergence a konvergence hebrejské a řecké verze (GAČR č. 18-01995S, hlavní řešitelka doc. G. I. Vlková) se zabývá texty Proto-Izajáše (Iz 1-39), zejména těmi, které reflektují nestabilní politickou situaci v 8. stol. př. n. l. či kultovní problémy. Zvláštní pozornost je věnována perikopám, které v hebrejské verzi a v řeckém překladu Septuaginty vykazují obsahovou odlišnost, vysvětlovanou jako důsledek aktualizace řeckého textu s ohledem na situaci židovské komunity v helénském období v prostředí egyptské diaspory. Výstupem projektu bude mj. ucelený komentář k Iz 13-27 v ediční řadě Český ekumenický komentář ke Starému zákonu.

2012-2018: Centrum excelence

Projekt Historie a interpretace Bible (GAČR č. P401/12/G168) byl společným grantovým úkolem Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy (ve spolupráci s badateli z Katolické teologické fakulty a Filozofické fakulty), Kabinetu pro klasická studia Filozofického ústavu Akademie věd ČR a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Projekt vznikl na základě spolupráce Centra biblických studií a Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty, specialistů z Českého egyptologického ústavu (FF UK) a dalších odborníků z UK a UP.

Hlavním řešitelem projektu byl Dr. Jan Dušek, spoluřešiteli byli PhDr. Jiří Beneš a Dr. Vít Hušek. Podrobnější informace o celém projektu najdete na samostatných stránkáchw projektu.

Badatelé Centra se podíleli zejména na úkolech 4. tematického okruhu, Interpretace Bible v rané církvi, především v řecké a latinské patristice.

 → Podrobněji o naší práci na projektu a hlavní výsledky
 → Stránky projektu Historie a interpretace Bible

2005-2011: Výzkumný záměr

V rámci výzkumného záměru (č. MSM 6198959202), řešeného na CMTF UP v letech 2005-11, badatelé Centra pracovali na 11 dílčích projektech; podrobné informace o nich najdete na samostatné stránce. Z těchto projektů bylo vydáno nebo je připraveno k vydání celkem 65 knih a 77 kapitol ve vědeckých knihách (publikace vycházely především v edičních řadách nakladatelství Oikúmené, Vyšehrad a CDK Brno), dále bylo publikováno 63 studií v odborných časopisech.

Centrum uspořádalo nebo spolupořádalo 10 mezinárodních konferencí:

• Analogie ve filosofii a teologii (2006);
• Jednota a mnohost (2006);
• Pojetí přirozenosti ve filosofii minulosti i současnosti (2007);
• Komenský a patristika (2007);
• Dějiny a současnost kosmologie (2008);
• Patristická konference (2008);
• Pojetí člověka v dějinách a současnosti filosofie (2009);
• Colloquium Clementinum: De Septimo Clementis Stromateorum Libro (2010);
• Erasmus a jeho dílo v minulosti a současnosti evropského myšlení (2011);
• Svoboda rozhodování v minulosti a současnosti filosofie (2011).

 → Hlavní výsledky projektů řešených v letech 2005-11

2000-2004: Výzkumné centrum

Tematickým zaměřením i složením řešitelského kolektivu výzkumný záměr bezprostředně navázal na stejnojmenné výzkumné centrum (č. LN00A011), které vzniklo jako společný projekt Univerzity Palackého v Olomouci (nositel), Masarykovy univerzity v Brně a Ústavu pro klasická studia Akademie věd České republiky (od r. 2004 Kabinet pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR). Hlavní řešitelkou projektu se stala doc. Lenka Karfíková, Dr. theol., spoluřešitelkami prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc., a Hana Šedinová, PhD.

Pod záštitou centra bylo v období 2000-2004 řešeno čtyřicet dílčích projektů, z nichž bylo publikováno či odevzdáno k nakladatelskému zpracování 22 komentovaných překladů, 7 monografií, 4 sborníky a 2 edice. Publikace jsou podle dohody s nakladatelstvím Oikúmené uveřejňovány v řadách Fontes Latini Bohemorum (řídí H. Šedinová a Z. Silagiová), Knihovna raně křesťanské tradice (řídí L. Karfíková a M. Havrda), Knihovna středověké tradice (řídí L. Karfíková a H. Šedinová) a Knihovna renesančního myšlení (řídí F. Karfík a T. Nejeschleba). Některé výsledky projektů jsou publikovány též mimo tyto řady.

 → Závěrečná zpráva o činnosti výzkumného centra LN00A011,
Studia theologica 7, č. 2 [20] (2005): 97-100.

Předchozí projekty

Založení výzkumného centra v roce 2000 navázalo na grantový projekt Texty k dějinám středověkého myšlení 1-2 podpořený GAČR v letech 1997-99 (č. 401/97/0374, nositel ÚKS AV ČR a posléze CMTF UP) a v letech 2000-02 (č. 401/00/0133, nositel CMTF UP, spolunositel KKS FLÚ AV ČR), jehož hlavní řešitelkou byla doc. Lenka Karfíková, Dr.theol., a spoluřešitelkou Hana Šedinová, PhD. V rámci těchto grantových projektů byly v nakladatelství Oikúmené založeny dvě ediční řady, Fontes Latini Bohemorum a Knihovna středověké tradice, zpřístupňující důležitá díla středověkého myšlení v dvojjazyčné verzi s úvodní studií a výkladovými poznámkami.

Centrum také navázalo na činnost Kabinetu pro studium středověké a renesanční filosofie, který byl pod vedením prof. PhDr. Pavla Flosse díky grantu ministerstva školství (projekt VS 97 011) vytvořen při katedře filosofie Filozofické fakulty UP v Olomouci. Kabinet se systematicky zabývá zkoumáním středověké a renesanční filosofie, vychovává mladé vědecké pracovníky v této specializaci a prezentuje výsledky svého výzkumu na mezinárodním vědeckém fóru (konference k dílu Marsilia Ficina, Roberta Kalivody, Giordana Bruna, Mikuláše Kusánského).

Centrum dále navázalo na badatelsko-pedagogické působení prof. PhDr. Jany Nechutové z Ústavu klasických studií FF MU v Brně, která v doktorském studiu vychovává mladé badatele se zaměřením na latinskou medievistiku. Rozvoj doktorského studijního programu s touto specializací je podpořen grantovým projektem nadace Open Society Fund, který v roce 2000 vyvrcholil akreditací Doktorského studia latinské medievistiky jako samostatného programu.